Od 1. 12. do 31. 12. Zdobení perníčků (fotogalerie)

Perník je pečivo z mouky buď pšeničné, žitné nebo hrachové, při druzích horší jakosti z bramborového škrobu, při čemž se zadělává vždy med, syrup a cukr a kromě toho přidává se koření, jako pepř, zázvor, skořice, květ, muškátové oříšky, mandle, citronát, kůra pomorančová a j. P-ů je mnoho druhů nejrozmanitějších tvarů, velikostí a pojmenování. Živnost pernikářská má u nás chvalnou pověst, hlavně svým českým medovým marcipánem. V Čechách bylo pernikářství již před 300 lety na vysokém stupni; do poč. XIX. stol. klesl však počet pernikářů (pernáři, pernarii, pernikatores, lebkuchler, celtner) v Čechách až na 4, ale vzrostl značně do let padesátých min. století a klesl opět, když cukráři namnoze sami jali se vyráběti p. Novým povznesením pernikářství získalo by značně polní hospodářství, poněvadž by se tím povzneslo i včelařství.

(zdroj: Ottův slovník naučný)

Přijďte pro inspiraci do knihovny, potěšit a navnadit. K vidění budou různé tvary, zdobení moderní i tradiční.

Od. 1. 12. do 31. 12. Česká vánoční kuchyně – tradice s otazníkem

O Vánocích se říká, že jsou to nejkrásnější svátky v roce. V křesťanském světě nabyla slavnostnějšího rázu jako oslava narození Páně. Mnoho zvyků přetrvává, aniž by ti, kteří je dodržují, cokoli tušili o jejich původu nebo významu. Hospodyně připravují postní jídla, ačkoli se nikdo nehodlá postit, schovávají se kapří šupiny, ačkoli jsou jejich rodiny finančně zajištěny. Děti nevěří, že uvidí zlaté prasátko, o Ježíškovi nemluvě. Ke studánkám už se nekladou jablka s nadějí, že v nich bude příští rok dobrá voda.

(zdroj: Vánoční kuchyně, Magdalena Wagnerová)

Připravily jsme pro vás knihy, které se týkají naší tradiční vánoční kuchyně a každá z nich má překrásný úvod, který je dárkem, jenž potěší.